Orální glukózový toleranční test (OGTT) s bonusem
Den začíná brzy, ve 3 jsem se vzbudila s hladem, byť jsem do sebe ještě ve 22.30 cpala štrůdl. No co, když od půlnoci nesmím jíst.. V 6.30 jsem stále ještě čučela do stropu a okázale ignorovala kručící žaludek a kopající Prtě II., pak jsem se teda záhadně ztratila, a v 7.30 budík. Objednaná jsem byla na 8.30, v 9 mi brali krev. A že první jen z prstu a pokud bude výsledek OK, tak u toho zůstanem a kontrolní odběr po 2 hodinách bude taktéž z prstu. Nadšení z toho, že nebudu mít rozpíchané ruce, trochu opadlo, když mi sestřička sdělila, že stejně potřebuje krev na krevní obraz. No budiž, nastavuji tedy levou, má křehká žíla kupodivu nepraskla, což překvapeně vítám. Glukózu do sebe kopnu na ex a ještě ji chválím, že jak je dokysela, je mnohem lepší než ta sladká břečka, co jsem měla s Adélkou v Brně. Tam jen zalili glukózu v prášku vodou. Tady mají už namíchaný roztok z lékárny a jako bonus je v něm nějaká kyselina. Chutná to jak s vymačkaným citrónem a je to o dost pitelnější. Doba evidentně pokročila :) Tak nashle za dvě hodiny, klidně se běžte projít, jen neběhejte :) Tak fajn. Pak kontrola u doktora, pochvala, že mám porodní cesty naprosto ukázkové. Nashle za měsíc na 3. screeningu. Už v noci jsem vymýšlela, že si zajdu na vánoční trhy, které v Třebíči trvají celé tři dny, a nakoupit a pozdravit třebíčskou babičku do práce. Aspoň ta hoďka a půl rychle uteče. Při oblékání mi začíná být vedro a svědět mě hlava. Ani si nemusím odskakovat na záchod koukat se do zrcadla, abych věděla, že začínám rudnout a otékat. Dotaz na recepční, jestli už se někdy u někoho objevila alergická reakce na ten glukózový roztok. Aniž by se na mě podívala, směje se a uklidňuje mě, že toho se vážně nemusím bát, že nic takového nehroz...ježišmarjá! To vzhlédla, vykulila oči, drapla mě pod paží a táhne mě do sesterny. Sestřička na mě hledí, že s tím se opravdu nikdy nesetkala. Tak hlásím, že já jo, že mi to dělá paracetamol a ibuprofen. Což teda v tomhle roztoku nebylo, takže jsme nejspíš objevily ještě nějakou novinku. Na vyžádání pridávám detaily. No, začne mě svědět a natékat hlava, dostanu barvu vyzrálého rajčete, obvykle se to rozleze ještě na hrudník, ruce, břicho, občas i nohy, podle toho, jak rychle se zareaguje. Pokud se nereaguje, než se to rozleze, udělá se mi černo před očima a omdlím :) Jinak prozatím vždy pouze kožní projevy, dýchací cesty byly ušetřeny, takže žádná hrůza, po injekci hydrokortizonu nebo kalciovky se to zastaví a po půlhoďce zase splasknu. Obě mě teda odtáhnou na lehátko a volají doktora. Ten se na mě podívá a nadšeně zvolá 'Hezkýýý! Tak to jsme tady ještě neměli. Vlastně jsem ani neslyšel o nikom, kdo by se s něčím takovým setkal.' Div, že u toho neposkakoval a netleskal. No bezva, zase musím mít něco extra. Načež se masochisticky zeptá, jestli to svědí :-D Přisvědčím, že jako čert, a že kalciovka by bodla :) Tak mi ji tedy naordinuje, sestřička mi ji v deset píchne, samozřejmě do pravé, když levou už mám rozpíchanou. Také tentokrát žíla vydržela, takže modřina přes půl předloktí jako minule se konat nebude. Jak příjemná změna :) Za deset minut mě přestává svědět hlava a hrudník, na ruce se kupodivu ani nedostalo. A v 11 už zase vypadám jako člověk.. Tak rovnou kontrolní odběr skrz tu glukózu, naštěstí také v normě, a 'jestli se cítíte, tak běžte' :) Myslím, že na takové veselé dopoledne jen tak nezapomenou.. Já taky ne.. Mimochodem, ani strýček google mi neodhalil, že by se na glukózový roztok mohla objevit alergická reakce. Budu nejspíš jediná svého druhu :)