Jdi na obsah Jdi na menu
 

Pokroky první rok

7. 6. 2013

52. týden (1.6.-7.6.2013) - 12 měsíců - 1 rok

- vozit kočárek (ne ten velký, na narozeniny jsem dostala svůj vlastní)

- bečet jako hodně naštvaná ovečka, řvát jako tygr nebo lev, mňoukat jako kočka

- hlídat večer tetu, když jsou naši pryč a byla by u nás doma sama, a nechat se od ní nakrmit a uložit do postýlky

51. týden (25.5.-31.5.2013)

- vylézt na své vlastní křesílko v Babicích a pěkně na něm řádit (zvěčněno ve videích)

- podplácet (když stojím u ledničky, natahuju ruce nahoru a dožaduju se zvířátka, máma mě nutí nahlásit, jestli chci medvídka nebo tygra; když si zrovna nemůžu vzpomenout, jak které zvířátko dělá, dojdu za mámou, objemu ji, dám ji pusinku, znovu ukážu na ledničku, a mám zvířátka obě)

- dělat komín, když slezu z nočníku

- tulit kočky, aniž bych jim ubližovala (přesně tak dlouho, než vymyslím, co jim provedu tentokrát)

50. týden (18.5.-24.5.2013)

- dávat pusinky (na požádání i sama od sebe)

- ťapat sama i venku

- ukazovat, že jsem tááááááákhle veliká

- přetahovat se o hračky

- bez jakékoliv trémy hrát v cizím prostředí na místní hudební nástroje (pražský soukromý koncert pro Elenku najdete i ve videích)

49. týden (11.5.-17.5.2013)

- běhat za ručičku

- kooperovat s kočkou (přistrčit k ledničce židli, na kterou pak Matylda vyskočí a packou sundá magnetického smajlíka, abychom si s ním mohly hrát)

- hrabat písek hrabičkama a trhat kytičky (trénuju na záhonky)

- fandit (názornou ukázku najdete ve videích)

48. týden (4.5.-10.5.2013)

- honit se s tátou (prchat před ním, řehtat se na celé kolo, výskat a pískat; hold zatím po čtyřech, to jsem si mnohem jistější, a navíc tak dokážu lézt rychleji než on, páč při každém druhém kroku nekňučím, že mě bolí kolena)

- probojovat se k jídlu (nenápadně se přikrást ke skříňce, otevřít ji, vyndat pár krabic, vybrat z nich tu s Glukopurem, otevřít ji, vyndat z ní sáček, rozsypat ho okolo sebe a olíznutým prstíkem baštit tu dobrotu)

- poprat se s celou půlkou rohlíku

- říct si o křupku, kdykoliv na ni mám chuť (to mám téměř neustále, takže si ukazuju prstem do dlaně druhé ruky při jakékoliv příležitosti - jen tak, při přebalování, v průběhu oběda, večeře, kojení, v kočárku, v autě, na hřišti, i když mám zrovna jednu v ruce a chci další..)

- chodit v chodítku (v Babicích je studená podlaha, tak mám půjčené chodítko, abych se neválela po zemi a abych mohla všechny obšťastňovat svým muzikálním talentem, neb na chodítku je hrací panel)

47. týden (27.4.-3.5.2013) - 11 měsíců

- udělat pár kroků zcela samostatně (to jsem měla angínu a řvala jsem na mámu, táta jel do Třebíče, a máma už nevěděla, co se mnou, tak mě postavila tři kroky před sebe, natáhla ruce a řekla pojď, tak jsem šla)

- chodit s kýmkoli, kdo je zrovna po ruce, za ručičku, a kroucením nabídnuté ruky určovat směr chůze

- slézat z koně přes bok (trošku jsem vyrostla a jsem si už jistá v kramflecích, tak jsem si to slézání ozvláštnila a předvádím u něj baletní kreace)

- zatleskat si, když jsem šikovná (hold nikdo mě nedokáže pochválit tak, jako to umím já sama, a navíc dokážu ocenit i situace, ve kterých druhým vůbec šikovná nepřipadám)

46. týden (20.4.-26.4.2013)

- tleskat (zatím to moc nevydává zvuky, ale tleskám často a ráda, a určitě to dopiluju)

- poznat pejska a hlásit, že dělá 'hau hau'

- uklízet večer hračky (naši mi musí pomáhat a občas je kontraproduktivně zase vyndávám, když si vzpomenu, že bych si ještě mohla pohrát)

- vyrobit si chodítko (to se chytne židle nebo jídelní stolička a jde se, dokud se do něčeho nevrazí; koukněte na video)

45. týden (13.4.-19.4.2013)

- říct 'máma' a 'tam' (u 'tam' i ukazuju, akorát zatím prostředníčkem, tak se s tím máma radši nikde moc nechlubí)

- poznat opičku a hlásit, že dělá 'u u u u u'

- zamávat, když se loučím

- chodit kolem nábytku i když mám volnou jen jednu ruku, kterou se můžu jistit

44. týden (6.4.-12.4.2013)

- stavět se i bez opory (čas od času se z dřepu zvednu, a až pak se něčeho chytnu; stává se ale, že se po cestě praštím o něco do hlavy, a pak si to zvedání bez držení zase na nějaký čas rozmyslím)

- trénovat stání bez držení (občas, když mám v obou rukách hračky, stojím až do chvíle, než si všimnu, že se ničeho nedržím; pak buď padám nebo si sedám)

- slézt sama z křesla (vím, že musím dát hlavu dolů, zvednout zadek a natáhnout nohy, ale ještě mi úplně nedochází, že to musí být směrem k okraji; jukněte na videjko)

- svléknout si ponožku dříve, než mi máma stihne oblíct druhou (je to super hra, kolikrát se takhle předháníme i několik minut, jen máma u toho hrozně vyvádí, protože neumí prohrávat)

43. týden (30.3.-5.4.2013) - 10 měsíců

- rajtovat na koníkovi jako profík (když se rozhoupu tak, až se to houpadlo na koncích zasekává, abych se nerozhoupala moc a nepřepadla, bezvadně to nadskakuje)

- houpat se vlastními silami v křesílku (zatím je to ještě trošku trhané, ale princip je mi jasný)

- slézat sama z koníka (vypadá to trochu jako takový elegantní kontrolovaný pád, ale přesně vím, co a jak dělám; houpání i slézání je zdokumentováno, najdete je ve videích)

- poznat medvěda a hlásit, že dělá 'brum brum brum', pak autíčko, co dělá 'brm brm brm', a taky umím poznat čerta a blekotat (našim tím pletu hlavu, protože všechno zní jako 'bv bv bv', a tak nikdy neví, co se jim snažím sdělit)

42. týden (23.3.-29.3.2013)

- lézt po čtyřech jako pavouk (ne po kolínkách, ale po chodidlech, koukněte na video)

- malovat (to se vezme co nejchlupatější plyšová myš, namočí se v kočičí misce s vodou (když se tam ráchá jenom rukou, jde to slyšet, ale namáčená chlupatá potvora zvuky nedělá), odstoupit od misky (to je nezbytně nutné, aby máma zbytečně nepojala podezření, že se děje něco nekalého), a myší zuřivě mávat; protože myš pěkně rachtá, přehluší to případné cákavé zvuky, a na podlaze, oblečení, dvěřích a stěně to dělá krásné obrázky)

- s asistencí slézt z krabice, křesla, gauče nebo postele (když mě máma nebo táta otočí na bříško a přešoupnou mi nohy přes okraj, opatrně se spustím na zem)

- vylézt na krabici s míčkama (zatím je to moje výrobní tajemství, provádím to zásadně, když se nikdo nedívá, takže je pak patrný až výsledek)

- sednout si na povel 'hačí'

41. týden (16.3.-22.3.2013)

- když stojím a držím se gauče, přeťapat po dvou z jednoho jeho konce na druhý

- říkat 'bába' (v neděli ráno mě hlídala třebíčská babička, když máma s tátou dospávali, tak mě dvě hodiny svědomitě učila)

- poznat kravičku a hlásit, že dělá 'bůůůů' (poznám plastové kousátko ve tvaru kravičky, ale i kravičky namalované v knížkách)

- udržet se pár vteřin ve stoje, i když se ničeho nedržím (ještěže nosím ty plínky, airbagy jsou potřeba)

40. týden (9.3.-15.3.2013)

- šmírovat (rozhrnovat si žaluzie a koukat ven)

- říct si v noci o jídlo až po osmi a půl hodinách od kašičky (zatím se mi to podařlo jenom jednou, ale budu pilně trénovat)

- pronásledovat mámu, kamkoliv se hne (když uteče na záchod, a zavře se, i když je se mnou sama doma, dolezu ke dveřím, a tam spustím takový virvál, že mi musí otevřít)

40. týden (2.3.-8.3.2013) - 9 měsíců

- stoupat si kdekoli, kde je možnost se o něco opřít (už se tedy nemusím přitahovat rukama, ale stačí mi opřít se třeba o ledničku nebo o stěnu)

- vítat tátu (když přijde domů, zanechat čehokoli, co jsem měla zrovna na práci, a po čtyřech pospíchat ke dveřím do tátovy náruče)

39. týden (23.2.-1.3.2013)

- klečet, aniž bych se něčeho držela rukama (to je velice praktické, neboť dosáhnu výš, než když jen sedím, a zároveň mám obě ruce volné)

- hrát si na Jeníčka a Mařenku (je třeba nabrat plnou hrst kočičích granulí, pak lézt různě po bytě a granule za sebou poctivě trousit, aby bylo možné najít cestu zpátky)

- přerovnávat poskládané komínky (otevřít si skříňku v obýváku a vytahat ven tolik ručníků, kolik se jen dá stihnout, než na to někdo přijde)

- lézt po čtyřech jako profík (tedy i se zapnutou kamerou, jukněte do videí)

38. týden (16.2.-22.2.2013)

- dostat se ze sedu do kleku a naopak

- slézat ze stoje (zpočátku jsem se spouštěla do sedu s nataženýma nohama, občas do kleku, ale teď už jsem profík, koukněte na video)

- lézt po čtyřech (pouze pokud žádný z rodičů nedrží foťák nebo kameru, a pouze po dobu, dokud po některé z těch krabiček nesáhnou)

- chodit na nočník (pokud mě máma posadí na nočník a udrží mě na něm dostatečně dlouhou dobu, nechám jí tam občas nějakou tu památku)

37. týden (9.2.-15.2.2013)

- prchat, pokud se mě někdo snaží obléct, svléct, natřít, přebalit, nebo cokoliv jiného, u čeho je vyžadováno, aby se objekt pokud možno nehýbal

- sednout si, i když se nemám o co opřít (je potřeba lehnout si na bok, nohy dát do pravého úhlu a tak dlouho hrabat rukama, dokud nesedím)

- tancovat sama bez mámy (jen se u toho držím postýlky nebo opírám o bednu)

- regulovat hlasitost rádia (na věži je takové kolečko, které sice nejde mačkat, ale dá se s ním kroutit, a rádio pak buď nejde slyšet, nebo strašně řve)

- rozplakat se na povel (povel zní 'Ne, Adélko, to nesmíš!', popřípadě 'To se nedělá!')

36. týden (2.2.-8.2.2013) - 8 měsíců

- stát a držet se při tom čehokoli, co je zrovna při ruce (křesla, gauče, mámy, táty)

- sedět za jízdy v kočárku (což vedlo k tomu, že mi byla odebrána korbička, kam se mi už nevešly tykadla, když jsem měla žirafí čepičku, a přidělen sporťák, kde zase pro změnu téměř nejsem k nalezení)

- tancovat (je potřeba stát, držet se rukama mámy, kroutit zadkem, přitahovat se a odtahovat, a sem tam přidřepnout; první taneční pokus je ve videích, a už teď jsem lepší tanečník než táta)

35. týden (26.1.-1.2.2013)

- zvedat se na kolínka a na všech čtyřech pružit

- vytáhnout se do kleku a dokonce nohy i natáhnout (ještě se nedá říct, že stojím, jsem u toho celá taková jako zešikma, spíš tak nějak visím, opírám se o nohy a držím se u toho zuby nehty nábytku)

- pronásledovat vysavač (ale jenom, když hučí, když mlčí, tak mě tolik nezajímá; stíhání vysavače najdete ve videích)

- koupat se vsedě a potápět parník

34. týden (19.1.-25.1.2013)

- snažit se mermomocí vylézt z postýlky (nutno podotknout, že dříve, než se mi to stačilo povést, rodiče zákeřně snížili dno; zdokumentovaná snaha je ve videích)

- přeplazit se od postele v pokojíku až do obýváku na puzzle

- v noci si ve spánku vysvléknout čepici a polodupačky (a to si mysleli, že když mi přestanou dávat na noc ponožky, které umím svlékat, a nahradí je kalhotama s ťapičkama, nebudu spát s holýma nohama)

33. týden (12.1.-18.1.2013)

- terorizovat kočky (nepozorovaně se připlížit, když odpočívají, chmatnout za chlupy, aby neutekly, a kousnout; zatím na mě jen nechápavě čučí, a pak odchází, ale až mi narostou zuby, budu to mít natrénované, a to pak budou teprve koukat)

- hopsat (když máma sedí a má mě na klíně, držet se jí za rameno a dělat dřepy)

- usínat sama (někdy za půl hodiny řevu, někdy ihned, jakmile mě máma šoupne do postýlky, dá mi nezbytného dudlíka do pusy a slintáčka do ruky a přebulí mě na bok)

32. týden (5.1.-11.1.2013)

- neomylně v krabici s hračkama objevit rybu, ať už je jakkoliv zaházená, tuto následně z krabice vyjmout a dlouze a nahlas si jí stěžovat (zkoušela jsem si stěžovat i jiným hračkám, ale žádná se netvářila tak chápavě, a navíc je známo, že ryby nemluví, takže mi nemůže odporovat)

- stěhovat sousedům nábytek (byli jsme u nich na návštěvě a úplně nelogicky měli židle pozasouvané pod stůl, tak jsem jim je vysouvala do prostoru)

- hrát na schovku (doplazit se ke gauči a strkat hlavu pod přehoz)

- zmizet (nepozorovaně se přeplížit z obýváku do kuchyně, zalézt mezi linky, ani nedutat a nechat se hledat)

- říkat 'děda' (zase jsem začala žvatlat, ale oba dědečkové se v tom neomylně poznali)

31. týden (29.12.2012-4.1.2013) - 7 měsíců

- pařit (jestli jste někdy viděli nějakou technopárty, tak tohle je podobné, akorát u toho ležím; kdyžtak mrkněte na video)

- přelézat překážky (srolovanou peřinu nebo polštáře - zamýšleno jako zábrana, abych se neskutálela z postele, no, budou muset vymyslet něco jinačího)

30. týden (22.12.-28.12.2012)

- pískat si (když dýchám pusou a našpulím u toho rty, dělá to strašně legrační zvuky)

- kleknout si na všechny čtyři (je to v rámci pohybu, takže časový interval mezi klekem a plackou je zatím velice krátký, ale hodlám se zdokonalovat)

- plazit se kupředu (není to teda kdovíjaká rychlost a občas se zapomenu a couvám, ale když se hooodně soustředím, postrkuji se zamýšleným směrem)

29. týden (15.12.-21.12.2012)

- vyloupnout z pěnového puzzle medvěda (a naši mysleli, že když zakážou puzzle kočkám, tak mají vyhráno, a nic se nebude ztrácet, haha)

- přebulit a otevřít bednu s přízí nebo hračkama, a 'uklízet' (máma sice tvrdí, že kramařím, ale vůbec tomu nerozumí)

- sedět (když se přitáhnu do sedu a pak se nesnažím cucat si palec, zvládnu sedět úplně bez držení, až už je to potom dlouho na to, že se ještě bez pomoci neposadím, a nějaká nepřející... ...osoba do mě šťouchne)

28. týden (8.12.-14.12.2012)

- hrát na klavír! (poprvé mě k tomu posadili, a talent se okamžitě projevil, mrkněte na video)

- přitahovat se ke krajům podložky z pěnového puzzle (sice na bříšku pilně trénuju zvedání a pokládání zadečku, ale nohy mám na pohyb kupředu pořád ještě slabé; zato ruce mám, že by mi Rambo mohl závidět)

- domlouvat se se sousedy pod námi morzeovou abecedou (to se přitáhnu na kraj pěnového puzzle, zvednu do výše plastovou rybu, a pak s ní o plovoucí podlahu vyťukávám tajné zprávy; nutno podotknout, že sousedi zatím neodpovídají, asi musím třískat častěji nebo víc nahlas)

27. týden (1.12.-7.12.2012) - 6 měsíců

- přitahovat se do sedu (chytím si ruce nějakého ochotného dospěláka v dosahu a tahám, ale protože dospělák ruce nepouští, ale drží, najednou koukám a sedím, tak se radostně pouštím, načež zjišťuji, že se umím ze sedu svalit několika různými a velice vynalézavými způsoby)

- cucat si palec u nohy (během té chvilky mezi 'sedím' a 'válím se')

- kromě 'embe' a 'abá', což naši ještě nedokážou přeložit, občas říct taky 'bla bla', 'Áďa' a 'táta'

26. týden (24.11.-30.11.2012)

- zhasínat (to mě někdo zvedne k vypínači, a stojí tam se mnou tak dlouho, dokud se mi opakovaným zatlačením na různá náhodná místa vypínače nepodaří zajistit, že je najednou tma)

- couvat od zamýšleného cíle a pak se rozčilovat (je potřeba se na bříšku zvednout na ruce, a pak se snažit zvednout taky zadek, trochu na něj přenést váhu, čímž se pokrčí nohy, a až už ten zadek za pár vteřin nejde udržet ve vzduchu, nechat celé tělo na místě, a jen natáhnout nohy, a pak se hrozně divit, že jsou hračky ještě dál než původně)

25. týden (17.11.-23.11.2012)

- válet sudy schválně (občas to používám k přesouvání z jednoho konce pěnových puzzlí na druhý, případně rovnou na podlahu, je to jednodušší než zkoušet se píďalit nebo přitahovat)

- rozvazovat tkaničky u bot (a máma už si myslela, že přišla na způsob, jak minimalizovat to moje úspěšné zouvání, haha)

- sundávat si ponožky rukama (to je potřeba ležet na zádech, zvednout nohy, chytnout špičky a tahat, tahat, tahat, a zároveň se snažit nohy zase položit)

24. týden (10.11.-16.11.2012)

- obrátit se ze zad na bříško (akorát si většinou pod sebou zapomenu jednu ruku a pak se vztekám; obráceně se mi to už párkrát taky podařilo, ale zatím vždycky jenom omylem, když chci, ještě nevím, jak na to)

- strčit si do pusy celý dudlík (konečně jsem zkoordinovala pohyby rukou a porostla natolik, že se mi vhodnou kombinací šroubovacích pohybů dudlíkem a otevírání pusy podařilo narvat ho dovnitř celý, a naši mi koupili větší dudlík, taková nespravedlnost!)

- když mám hlad, zbaštit porci zeleninky bez odmlouvání, a ještě mámu otevíráním pusy popohánět, že jí to moc trvá

- válet sudy (to když se přetočím na bříško a pak se snažím vyndat zpod sebe tu zalehnutou ruku tak vehementně, že se přetočím zpátky na záda; jen jsem z toho zatím ještě pěkně vyjukaná)

23. týden (3.11.-9.11.2012)

- při krmení zeleninkou občas otevřít pusu

- dělat hodiny i v poloze na bříšku

- zvedat se vleže na bříšku na ruce a radostně se rozhlížet

- dělat si z kalhot kraťasy tím, že pokrčím nohy, kalhoty chytnu za lem nohavic a nohy opět natáhnu

22. týden (27.10.-2.11.2012) - 5 měsíců

- pomáhat při zvedání - zvednout hlavu a přitáhnout kolena k bříšku, když se ke mně blíží ruce, které mě chtějí zvednout

- vyplazovat jazyk zároveň s dudláním dudlíku

- když mi někdo něco ukazuje, nekoukat už jenom na prst, ale taky ukazovaným směrem

- pokoušet se vleže na bříšku píďalit (to zabořím hlavu co nejníž a zároveň zvednu zadek co nejvýš, a pak se zase prohnu a zvednu hlavu; akorát mě to zatím moc neposouvá, ale to dopiluju)

21. týden (20.10.-26.10.2012)

- synchronizovat pohyby nohou (nejlépe to jde vidět na přebalování, když máma potřebuje držet obě nohy jednou rukou - to dokážu najednou vykopnout jednou nohou a druhou pokrčit a následně vykopnout do boku, čímž ji vyprostím a vyráchám v čemkoli, co je zrovna kolem, ať už jde o krém na zadeček nebo použitou plínku)

- nahlas se smát, když mě máma straší, nebo táta šimrá na bříšku

20. týden (13.10.-19.10.2012)

- dělat hodiny (v leže na zádech se točit na jeden i na druhý bok, různě se protahovat a zvedat zadeček tak dlouho, dokud se neotočím kolem své osy)

- sabotovat přebalování tím, že tahám za plínku nebo přebalovací podložku, případně zvedám zadeček, protahuju se nebo kopu nohama, podle toho, co se mámě nejmíň hodí

19. týden (6.10.-12.10.2012)

- pumpovat (to mi táta zamává levou rukou, a já pak chvíli mávám pravou)

- dělat andílky (mávat rukama a nohama, jako bych dělala andělíčka ve sněhu - zatím teda bez sněhu, ale trénink je důležitý)

- hrát na sluníčko (to je mnohem komplikovanější, než hrát na kytku, protože nestačí do něj jenom praštit, ale ze tří zvířátek ke sluníčku chyceným se musí vybrat opička a za tu zatahat)

18. týden (29.9.-5.10.2012) - 4 měsíce

- otáčet se na bok za hračkami na hrazdičce nebo za mámou, když mě čeká jídlo

- výskat hodinu v kuse, dokud naše nebolí hlava a já nezačnu chraptět

17. týden (22.9.-28.9.2012)
- přitahovat hlavu k břichu, když ležím na zádech nebo se nosím

- pomáhat mámě s oblékáním kalhot (teda jako když obléká mě, ne sebe; to když mám zrovna dobrou náladu, zvednu a pokrčím levou a pak pravou nohu)

16. týden (15.9.-21.9.2012)
- pít sama z flašky (jen mi ji máma musí dát do pusy, počkat, až si ji oběma rukama chytnu, a průběžně ji vracet, kam patří; a taky v ní musí být dost čajíku, abych si ji mohla opřít o hrudník a zároveň pít)

- otáčet se na bok při přebalování (aby to měla máma složitější, když už to tak zvládá)

15. týden (8.9.-14.9.2012)

- houpat se (to na bříšku zvednu naráz hlavu a nohy a kymácím se dopředu a dozadu)

14. týden (1.9.-7.9.2012) - 3 měsíce

- přendat si hračku z jedné ruky do druhé

- vzít si hračku, když mi ji někdo nabídne (a když ji chci)

13. týden (25.8.-31.8.2012)

- otočit se ze zad na bříško (máma tvrdí, že to bylo spíš jenom tak omylem, že ani nemůžu vědět, jak jsem to provedla, ale povedlo se, a to se počítá)

- praštit do hrací kytky tak, aby hrála (hraje sice takovou protivnou melodii, ale strašně se mi líbí, jak z toho rodiče šílí, a za trochu nepohodlí ty jejich výrazy stojí)

- komentovat jídlo (to si vždycky párkrát cucnu, pak si vzpomenu na něco důežitého, tak otočím hlavu, aspoň půl minuty žvatlám a řehtám se, pak si zase vzpomenu, že mám vlastně hlad, tak si párkrát cucnu, a tak pořád dokola, zhruba tak deset minut, než se najím aspoň tak, abych ten hlad neměla, a mohla se už jenom řehtat a žvatlat)

12. týden (18.8.-24.8.2012)

- účastnit se společenských akcí (čili nechat se obdivovat, ohmatávat a nosit cizími lidmi, a křičet u toho jen když mě trápí bříško)

- chodit po horách (v náručí, případně manduce, čili k pohybu vpřed zatím ještě používám nohy rodičů; jsem turista každým coulem, kočárek proto razantně odmítám)

- zpívat (vždycky jsem jenom povídala sama nebo odpovídla, když na mě někdo mluvil, ale teď už umím dělat áááááá a éééééé i zároveň, když někdo zpívá)

11. týden (11.8.-17.8.2012)

- hrát si s rukama (zrovna jsem objevila, že je mám, takže je různě spojuju, rozpojuju, otáčím, a hlavně si je pořád cpu do pusy; kolikrát si vzpomenu, že je mám, i během jídla, a to se pak pustím prsa, rvu si do pusy pěst, a vztekám se, že nic neteče)

- cíleně si hrát s hrazdičkou (dřív jsem jen tak omylem do něčeho práskla, když jsem zrovna mávala rukama, ale teď už začínám chňapat po hračkách, na které se zrovna koukám)

10. týden (4.8.-10.8.2012)

- telefonovat (čili komunikovat s dědou, i když ho zrovna nevidím, a jen máma se ke mně naklání s mobilem a vysvětluje, že je tam děda; nechápu, jak se do takové malinké krabičky vejde tak velký chlap)

- létat (vleže na bříšku zvednu hlavu, ruce i nohy naráz a mávám s nimi - už umím tedy létat všemi končetinami a hlavou, jenom to břicho zatím zůstává ležet a ne a ne se odlepit, ale mám v plánu to dopilovat)

- otočit se na bok i když nemám hlad, a dokonce i když na té straně není nic zajímavého, prostě jenom proto, že se mi chce

9. týden (28.7.-3.8.2012) - 2 měsíce

- vést rozhovor (když se mě babička a děda ptají, jak se mám, a jestli mě rodiče zlobí a tak, odpovídám, a občas i sama přihodím nějakou tu historku k dobru; jen z toho éééé, áááá, he, egg a podobně ještě nejsou moc moudří, ale já už si je vycvičím)

8. týden (21.7.-27.7.2012)

- pokakat se až na záda a zvládnout tím zašpinit naráz košilku, dupačky i kabátek

- pást koníčky (říká máma, já ještě žádného koníčka neviděla, ale vždycky, když mě přetočí na bříško, tak se po něm chvilku koukám, než mi ta těžká hlava zase blemcne zpátky; důkaz je ve fotogalerii)

- smrkat (teda, vždycky když u dýchání pískám a chrochtám, vytáhnou na mě vysavač a takové udělátko, a to pak smrká za mě; u smrkání, prosím, nekřičím, jenom vždycky trochu vykulím oči, vysavač mám totiž ráda, parádně se u něj spí - vy jste to ještě nezkoušeli?)

- vyrvat si z pusy dudlík, zuřivě s ním mávat ve vzduchu a hlasitě se dožadovat něčeho k dudlání

7. týden (14.7.-20.7.2012)

- otočit se na bok, když mám hlad, a v dosahu je cokoliv, u čeho je alespoň minimální naděje, že bych z toho mohla cumláním vydolovat nějaké to mlíčko (jako například noha plyšového skunka)

- plivat dudlíkem do dálky (největších úspěchů dosahuju s těmi velkými kulatými, jaké byly kdysi jediné - teď už vymysleli další dva druhy, ale žádný nelítá tak daleko), táta sliboval, že mi začne dělat rysky, aby bylo vidět, jak se zdokonaluju

6. týden (7.7.-13.7.2012)

- usmát se, i když zrovna nespím (platí zde přímá úměra - čím větší nadílku se mi zrovna podařilo nacpat do plínky, tím více se usměju)

5. týden (30.6.-6.7.2012) - 1 měsíc

- spát pět a půl hodiny v kuse, opět v noci (když předtím celý den nevydržím spát na jeden zátah déle než 10 minut)

- nechat se uklidňovat v Manduce, takže si můžou dát rodiče jednohubky a vínko, popř. pivko a kouknout se na film (jen občas se musí máma se mnou projít po obýváku, nebo se na gauči alespoň kývat, aby to houpalo)

4. týden (23.6.-29.6.2012)

- spát pět hodin v kuse, dokonce v noci (když se předtím hodně najím, pak hodinu a půl řvu a nenechám se utišit, a pak se znovu hodně najím)

- čůrat při přebalování na etapy (hlavně nic nepouštět do plínky, pokud to jde vydržet, ale počkat na přebalování, pak si trochu ucvrnknout, aby si máma myslela, že už dobrý, a že může vyměnit plínku, a rychle pustit všechen zbytek, jakmile budu na těch pár vteřin bez plínky)

- vynutit si jídlo na lehátku v ordinaci paní doktorky alergoložky imunoložky, na soudě v kanceláři vyšší soudní úřednice exekučního oddělení, a nebo na lavičce v parku

- během spánku se vyplazit ze zavinovačky a zároveň se otočit o 90°, to vše během 40 minut (zdokonalení pouhého vyplazení se ze zavinovačky z minulého týdne - zde jde krásně vidět, že už zvládnuté dovednosti svědomitě prohlubuju)

3. týden (16.6.-22.6.2012)

- počůrat při přebalování naráz plínku, přebalovací podložku, komodu, koš, koberec a tátu (a to jsem, prosím, holka!)

- ze spaní jedním okem zkontrolovat, jestli je někdo u mě, a okamžitě se nahlas vzbudit, když není, případně se spokojeně usmát a ve spánku nerušeně pokračovat, když je

- během spánku se vyplazit ze zavinovačky (pomalu a nenápadně, abych se přitom nevzbudila)

2. týden (9.6.-15.6.2012)

- dudlat dudlík, když má někdo dostatek trpělivosti držet mi ho v puse, než pochopím, že to není prso, a že je teda potřeba dudlat úplně jinak

- když už mi někdo vnutí dudlík, přibližně co tři minuty jej vyplivnout, popřípadě si ho vyrvat z pusy rukama, a hlasitě se dožadovat jeho navrácení

- kopat nožičkama při přebalování tak horlivě, že se potřebná doba asi trojnásobně prodlužuje, a toto prodloužení zase náležitě nahlas ocenit

1. týden (2.6.-8.6.2012)

- otáčet hlavou ze strany na stranu, je-li alespoň mizivá naděje, že se tak dostanu k jídlu

- ze spánku se usmívat, mračit, vyplazovat jazyk, špulit rtíky

- křičet tak, že mámě zaléhají uši

- svléknout si v zavinovačce pravou ponožku

- nenápadně se počůrat až na košilku, když mi máma zvedne nožičky, aby mi mohla dát pod zadeček čistou plínku

- spát čtyři hodiny v kuse (nejlépe však přes den, aby se máma náhodou v noci nestihla příliš vyspat)